Den devátý

Náš pobyt v galské vesnici se pomalu blíží ke konci, VGA projekty a dopolední programy se pozvolně uzavírají. Aby nás Caesar nechal na pokoji, zbývá nám splnit už jen jeden poslední úkol. Tedy vlastně 12 úkolů. 12 nesplnitelných úkolů pro skorobohy, abychom Římskému impériu dokázali, že s námi není radno si zahrávat. Ale pokud se nám jediný úkol splnit nepodaří, naše vesnice připadne Caesarovi a celá Gálie (dnešní Francie) bude finálně dobyta.

Není čas ztrácet čas. Po hlavě se mladí Galové vrhli do zdánlivě nesplnitelných úkolů a postupně, jeden po druhém, začali získávat podpisy zadavatelů. Kmet ze zasněžené hory, strážce Jeskyně Bestie, šílený čaroděj Iris a samozřejmě pouhá byrokratická formalitka – legendární propustka A38. Ono když pro zisk modrého formuláře potřebujete doložit ještě růžový a žlutý, k tomu potvrzení o registraci galéry, dotazník o barvě vlasů i vašem postoji ke koprovce, a aby toho nebylo málo, protivný úředník z okénka II má už zase obědovou pauzu (tentokrát v 16:23), rychle pochopíte, proč se tomuto úřadu přezdívá Dům, co zatmívá rozum.

Naštěstí jsme však všech dvanáct zkoušek s přehledem pokořili, takže teď už bychom od Římanů měli mít svatý klid. Tak proč se před našimi branami rovnají římské legie do formace želva? Hlubina volá hlubinu, abyssus abyssum invocat.